100 let železniční trati Opava-Plšť-(Bavorov)

25. listopadu 2009 v 16:36 | Bohuslav Fajkus |  Železnice Opava-Pilszcz

19. století - století páry - přineslo svými technickými vynálezy i takový vynález jako je lokomotiva. A tak lidstvo získalo nejen nový dopravní prostředek - vlak, ale i onen magický svět železnic v reálném a posléze i v modelovém měřítku, kterému už podlehly generace převážně kluků a mužů.
Ani rakouské Slezsko nezůstalo stranou dravě se rozšiřujícímu fenoménu železnice. V roce 1847 je zprovozněna Severní dráha císaře Ferdinanda z Vídně do Bohumína. K ní jsou pak přidána boční ramena ze Svinova do Opavy a z Bohumína do Bílska. První vlak vypravený z Vídně přijíždí do Opavy na severní (od roku 1919 východní) nádraží v roce 1855. V roce 1872 je vystavěna Moravsko-slezská ústřední dráha z Olomouce do Krnova a dále do Opavy na státní (od roku 1918 západní) nádraží.
mapa 4x

V roce 1872 se uvádí do provozu přeshraniční dráha z Krnova do Hlubčic (tehdy v Německu), následuje Opava-Ratiboř (Německo) v roce 1895 a v roce 1909 pak dráha Opava-Plšť (Německo). (Opava, hlavní město země Slezsko v Rakousko-uherské monarchii, mělo tehdy asi 43 tis. obyvatel, převážně německých, Plšť, vesnice v provincii Slezsko v Německém císařství, měla asi 1400 obyvatel, rovněž převážně německých.)









Mapka přeshraničních železnic v západním Slezsku z roku 1949

Dne 2.8.1909 byla tedy otevřena dráha mezi Troppau Staatsbahnhof (později Opava západ) a stanicí Piltsch (česky Plšť, polsky Pilszcz). (Povolení k stavbě dráhy bylo uděleno původně společnosti Hornoslezské železnice prince Viléma už v roce 1881, ale nebylo realizováno. V té době zajišťovala spojení mezi oběma místy poštovní osobní doprava a doba jízdy na trase dlouhé 6 km činila 80 min.)
Opava západní nádraží
Opavské západní nádraží získalo tímto pruský ráz - trať provozovaly totiž Pruské státní dráhy, stejně jako trať z Ratiboře, která končila rovněž na tomto nádraží. Piltsch byl doposud koncovou stanicí trati z Bauerwitz (Bavorov, Baborów), kterou provozovaly také pruské dráhy.








Opava západní nádraží v roce 1902

Trať na Plšť odbočovala z trati státní dráhy z Opavy na Krnov 1,5 km za nádražím Opava západ po překročení Krnovské ulice. Dnes je zde za bývalým strážním domkem, u kterého se nachází staničník s označením vzdálenosti od Olomouce 110,4 km, odbočka krátké vlečky do areálu firmy Hekra (viz příloha-foto 1). Dnešní koleje vlečky se poněkud odchylují od původního směru trati, která těsně míjela zde stojící kilometrovník s číslem 29,4 (foto 2), udávajícím vzdálenost od Bavorova.
Nádraží Bavorov

Dále trať pokračovala obloukem kolem objektu těžkého opevnění, přes dnešní zahrádky a po vysokém náspu (foto 3 a 4), který kopíruje dnešní nový silniční obchvat. V náspu nacházíme takřka zasypaný most a dva propustky (foto 5). Dále trať překročila městský náhon, kde jsou sice částečně rozebrané, ale stále znatelné oba pilíře mostu (foto 6). Nad ulicí Jaselskou (tehdy Karlsauerstrasse) v městském parku se klenul další most , z něhož zbyl již jen jeden, ale dobře zachovalý pilíř (foto 7).






Nádraží v Bavorově v roce 1920

Za ním je možné nalézt ještě jeden kilometrovník s hodnotou 28,1 km. Těleso trati stále pokračovalo směrem na Kateřinky po mostě přes řeku Opavu. Most byl tvořen dvěma portály s jedním středovým pilířem a vedla pod ním stará nábřežní cesta. Dnes zde stojí nový most silničního obchvatu, který pohltil vše z původního železničního mostu.
Mapa trati 1928

Trať pokračovala po dlouhé rovince podél dnešního Stříbrného jezera, kde bývala zastávka Kateřinky (dnes ulice U dráhy, dříve U plšťské dráhy). Dnes zde stojí budova, která tuto zastávku připomíná (foto 8).

Za zastávkou odbočovala vpravo vlečka do cukrovaru, z něhož bylo napojení na vlečku vedoucí přes řeku Opavu (most dnes neexistující) a přes celé město až do nádraží Opava východ. Vlečku (alespoň její část) mohou pamětníci pamatovat - byl to zážitek vidět vlak s parní lokomotivou jak projíždí ulicemi mezi domy!












Mapa trati Opava západ-Piltsch z roku 1928

Trať na Plšť pokračovala za zastávkou obloukem vlevo, kde u točny MHD Kateřinky Sádrovna už jen náznaky náspu, jako poslední stopa, zakončují drážní archeologii této trati. Další stopy až ke státní hranici neexistují.
pohlednice Plšť

Dále trať pokračovala poměrně přímo mírně zvlněným terénem ke státní hranici, za níž již bylo nedaleko nádraží v Plšti (foto 9). Za hranicí jsou přece jen náznaky trati ještě zřetelné.
Paralelně s tratí vede silnice (dnes již běžná spojnice do Polska) a za ní poněkud klikatící se potok zvaný Plšťský (někdy také Ostrá). Směr toku potoka směrem k jihu naznačuje spád terénu.








Nádraží v Plšti na dobové pohlednici

Z Plšti pokračovala trať do Bavorova. Provoz na trati byl zajišťován Správou královských pruských drah (Königliche Preussische Eisenbahn-Verwaltung, zkr. KPEV). Byla zajišťována jak osobní (před 2. světovou válkou 6x denně tam a zpět ve 2. a 3. cestovní třídě) tak nákladní doprava. Rozchod kolejí 1435 mm. Nádraží v Bavorově bylo napojeno na trať Ratiboř-Hlubčice, otevřenou již v roce 1855.
Znak KPEV

Z Bavorova vedla další trať do Kadeřína (Kandrzin, Kędzierzyn), který byl napojen na trať Bohumín-Ratiboř-Opolí-Břeh-Vratislav-Berlín. Pro zajímavost, z těchto údajů vyplývající, je možné uvést způsob cestování, např. v roce 1930, z Opavy do Berlína za necelých 13 hodin. Odjezd z nádraží Opava západ večer v 18.15 a příjezd do Berlína na Slezské nádraží příští den ráno v 6.59. V tom jsou započtena půlhodinová čekání na přípoj v Bavorově a Kadeříně.







Znak správce pruských drah na vagoně



Názvy stanic a zastávek na trati Bavorov- Opava :
km název stanice německý (český, polský)
0 Bauerwitz (Bavorov, Baborów)
5,4 Tschirmkau (Červenkov, Czerwonków)
9,2 Deutsch Neukirch(Nová Cerekev,Nowa Cerekwia)
13,9 Nassiedel (Násilé, Nasiedle)
17,9 Leimerwitz (Lidměřice, Ludmierzyce)
21,8 Piltsch (Plšť, Pilszcz)
27,1 Katharein (Kateřinky, Katerzynki)
31,3 Troppau (Opava, Opawa)

V 30. letech minulého století byly změněny německé názvy míst: Tschirmkau na Schirmke a Deutsch Neukirch na Altstett (Bieskau). Délka trasy Opava-Plšť 9,5 km, doba jízdy v 30.letech 14 min., v 40.letech 15-16 min. Zastávka Kateřinky již v jízdním řádu není uváděná.
Ukázka jízdního řádu z roku 1944:
jízdní řád 1944 v.2



Vlak s T3















Podobný vlak, tažený pruskou lokomotivou T3, bychom mohli vidět na trati

Koncem 30.let byla na trati a sousední silnici vybudovány z protitankových a protipěchotních překážek zábrany k rychlému uzavření
Pohled z bunkru
komunikací v případě vojenského útoku z Německa (v srpnu 1968 paradoxně silnice využita při vpádu bratrských vojsk do Československa !).











Pohled z pěchotního srubu OP S-17 na komunikace z Opavy do Plště

Při osvobozování Opavy Rudou armádou 22. dubna 1945 byl zničen most přes řeku Opavu a trať poškozena. Posléze byla rozebrána.
Změněné poměry po válce na obou stranách hranic měly za důsledek neobnovení provozu na této trati. V Polsku byl provoz na trati z Bavorova (foto 15) do Plště (okres Hlubčice) obnoven až v 50. letech minulého století (trať PKP č. 325) a byl udržován do konce 70. let. Definitivně byla trať uzavřena v letech 1991-1992. Poslední jízdou na této trati byl památeční vlak, který vyjel v roce 1996 z Rybnika (foto 16). Nyní je její osud podobný ostatním tratím směrem k českým hranicím - provoz zastaven a zbytky trati ponechány svému osudu, včetně zajímavého viaduktu u vesnice Nová Cerekev vedoucího nad silnicí Ketř - Hlubčice (foto 10). Bývalá nádraží na polském úseku této trati jsou zchátralá nebo již zbořená (fota 11 až 14).
Nádraží Plšť

Opuštěné nádraží v Plšti, postavené v roce 1906, kde jen zbytky kolejí, zarostlé trávou a keři, dokazují, že tady jezdil vlak, je dnes již jen zašlou vzpomínkou na mezinárodní dopravní spojení rakouského Slezska, a po roce 1918 Československa, s tehdejším Německem.







Nádraží Pilszcz dnes



Příloha - Drážní archeologie:
Odbočení z trati










Foto 1
Odbočení z železniční trati na Krnov

kilometrovník








Foto 2
Kilometrovníknásep shora








Foto 3
Násep trati shora a silniční obchvat podél ní
násep zdola










Foto 4
Násep trati zdola

5. propustky












Foto 5
Propustky
6.přes náhon












Foto 6
Pilíř mostu přes městský náhon
7. Jaselská










Foto 7
Pilíř mostu přes Jaselskou ulici v městském parku

8.následník










Foto 8
"Následník" železniční zastávky Kateřinky
9. Pilszcz z kolejiště











Foto 9
Nádraží Pilszcz-pohled z kolejiště
10.viadukt









Foto 10
Viadukt nad silnicí Ketř-Hlubčice

11.Lidměřice















Foto 11
Torzo nádraží Lidměřice
12.Násilé














Foto 12
Bývalé nádraží Násilé
13.Cerekev















Foto 13
Zde stálo nádraží Nová Cerekev
14.Červenkov















Foto 14
Bývalé nádraží Červenkov
15.Bavorov















Foto 15
Nádraží v Bavorově
16.Poslední vlak










Na závěr :

Foto 16
Poslední vlak na nádraží v Plšti



Prameny a literatura:
Amtlicher Taschenfahrplan Schlesien mit angrenzendem Sudetenland und mit Anschlussstrecken im besetzten östlichen Gebiet, Deutsche Reichsbahn, Breslau und Oppeln 1939.
Fajkus, Bohuslav: 100 let železniční trati Opava-Plšť-Bavorov. Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy, 2009, roč. 35, č. 2, s. 28-30.
Historia Pilszcza, dostupná na www.pilszcz.prv.pl
Hosák, Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské, Academia 2004.
Hůrský, J.: Osobní doprava ve Slezsku v letech 1850-1889, Slezský sborník 1979
Ogólnopolska baza kolejowa, dostupná na http://www.kolej.one.pl
Preussische Staatseisenbahnen, dostupné na http://de.wikipedia.org
Sekera, Pavel: Historie železničních tratí ČR 2007, dostupná na http://www.historie-trati.wz.cz
Schreier, Pavel: Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2004
Ślęzok, Robert: Koleje na Ziemi glubczyckiej, 2005
Zvláštní vlak na nádraží v Plšti, dostupné na http://k-report.net
Železniční mapa ČSD z roku 1949-1950, dostupná na http://www.upravnyvody.cz
Železniční přechody ve Slezsku, dostupné na http://www.parostroj.net
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pawel pawel | E-mail | 1. července 2011 v 23:03 | Reagovat

mam rodzine w Nowej Cerekwi a druga moja rodzina pohazi z Opavy,

2 Kubik Kubik | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 18:15 | Reagovat

Já chci taky takovej bloooog:D

3 Radovan Radovan | E-mail | Web | 6. března 2012 v 14:32 | Reagovat

very good:-)

4 kamil kamil | E-mail | 8. prosince 2012 v 19:48 | Reagovat

[3]:docela hodně zajimavej článek

5 Theo Theo | 5. května 2013 v 11:29 | Reagovat

Schöne Arbeit!

6 Jaroslav Rafaj Jaroslav Rafaj | E-mail | 14. února 2014 v 19:09 | Reagovat

Jako lokální patriot velmi oceňuji tento
článek ! Pamatuji ještě koleje od Ingstavu k hranici a dál do Pilště.Sám jsem si trasu v Polsku prošel až v roce 1992.To byla ještě v Pilšti pohraniční rota.Když jsem tam při návratu přijel na kole,Polský voják málem omdlel.Málem mně odvezli do Ratiboře k výslechu.

7 kamil kamil | 25. srpna 2014 v 17:43 | Reagovat

[6]: Pane Jaroslave rád bych si s váma o té věci popovídal bylo by to možné

8 Jaroslav Rafaj Jaroslav Rafaj | E-mail | 25. srpna 2014 v 18:10 | Reagovat

Už je to dávno, ale proč ne ?
                                Rafaj

9 kamil kamil | E-mail | 27. srpna 2014 v 5:30 | Reagovat

tak kdy a kde se sejdem?

10 Kansan Kansan | E-mail | 16. ledna 2016 v 16:50 | Reagovat

Článek je zajímavý, autor není moc znalý tereních okolností, protože by jinak napsal že trasu zaniklé Tratě na Pilszcz  LZE od byvalého Ingstavu vidět jednou za rok po deštích :-) a to na poli vystupuje štěrk a kamení z podloží tratě v místech kde vedla :-) Celým článkem se táhne chyba a to: Pilszcz  je Česky Pilšč a né "Plšč" a Baborov není "BaVorov" :-) Byla to ZAJIMAVÁ krajina, trať vedla kolem silnice která byla osazena OBOUSTRANOU alejí z ovocných stromů které byly po roce 1990 holosečí ZNIČENY...bez náhrady , jak jinak :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.