Madona z Hrozové

27. listopadu 2009 v 11:53 | Bohuslav Fajkus |  Hrozová

Podle svědectví starších obyvatel Hrozové stála v kapli na horním konci obce socha Panny Marie, která však zmizela neznámo kam. Již nikdo ani nevěděl, jak vypadala. Po stopách zmizelé sochy se vydala historická sekce místního občanského sdružení Královský stolec. Zjistila, že socha se nachází v Slezském zemském muzeu v Opavě. Jak jednoduché! Na začátku pátrání se však nebylo čeho chytit, protože ve vesnici již nikdo nevěděl, co se vlastně se sochou stalo.

Socha byla objevena v hrozovské kapli, v jedné z původně čtyř místních kaplí procesí Božího těla, v roce 1950 brněnským seminářem při průzkumu památek na Bruntálsku a Krnovsku. Umělecko-historické oddělení Slezského muzea v Opavě požádalo MNV v Hrozové, aby sochu svěřil do ochrany muzea, kde se jí dostane odborného ošetření a patřičného ocenění. Zároveň budou zachráněny umělecké památky válkou těžce poškozeného Slezska. Od roku 1951 je tedy socha vedena ve sbírkách muzea.
Socha Panny Marie - Madony z Hrozové - je dřevěná a je vysoká 138 cm. Je dutá a scházejí některé části z původního díla. Dřevo je narušeno dřevokazným hmyzem a povrch je pokryt zbytky původních barev. Odhad doby vzniku sochy je kladen na počátek 16. století.
Madona z Hrozové je zajímavá především svým tématem. Náleží patrně na našem území k poměrně vzácně se vyskytujícímu ikonografickému typu tzv. Madony v růžovém věnci. Naznačují to zbytky ornamentálního věnce, které vystupují na boční straně sochy. Mohou naznačovat symbolický věnec ve formě mandorly (z it. - elipsovitý typ svatozáře, který má nahoře a dole ostré cípy). Mandorla je vyobrazována hlavně kolem těla Krista nebo P. Marie. Zespodu pozdvihují madonu dva andělé. Zpravidla u tohoto typu bývali zobrazeni ještě další dva andělé, kteří madonu korunovali. Zde zachováni nejsou, takže nevíme, zda u této sochy vůbec byli. Madona z Hrozové je navíc kombinovaná se symbolikou Assumpty (z lat.-Nanebevzatá), což se dá usoudit z půlměsíce u jejích nohou s neobvykle úplnou a realisticky provedenou podobou mužské tváře. Touto kombinací dvou symbolik by patřila k ikonograficky komplikovanější verzi zobrazení madon.
Východiskem typu zobrazení Madony v růžovém věnci je souvislost se starou náboženskou praxí zdobit postavy světců nejdříve skutečnými a později metaforickými věnci. Tato fáze vývoje uměleckých typů je patrně spojována s Kolínem nad Rýnem, kde byla řádem dominikánů v roce 1475 Marie prohlášena královnou růžového keře, navazujíc na obsah starší legendy o mnichovi a růžovém keři. V závěru 15. století se tomuto typu obrazu dostává zvláštního významu ve vazbě s rozšířením modliteb růžového věnce a praktik vznikajících růžencových bratrstev.
A to jsme se již dostali do doby pravděpodobného vzniku hrozovské madony.
Restaurována byla socha až v letech 1998-1999, kdy byl proveden restaurátorský průzkum a pořízena dokumentace. V roce 1999 byla vystavena na výstavě "Od gotiky k renesanci - výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550", kam ji mezi exponáty zařadilo Slezské zemské muzeum. Výstava, která probíhala pod záštitou prezidenta Václava Havla, se konala souběžně na třech místech, a to v Brně, Olomouci a Opavě. Od editorky výstavy dr. Kaliopi Chamonikoly, tehdejší ředitelky Moravské galerie v Brně, jsme čerpali náplň k odbornému popisu sochy.
Socha byla představena hrozovským občanům a jejich přátelům v září 2008 (více viz článek Madona z Hrozové aneb Jak se hledá madona?) u příležitosti tradičních "Hrozovských slavností", což je každoroční setkání současných a bývalých obyvatel Hrozové a jejich hostů a organizuje je občanské sdružení Královský stolec se sídlem v Hrozové (více o Hrozové viz v článku Dějiny Hrozové).

Dnes je tedy možné vidět Madonu z Hrozové ve výstavní budově Slezského zemského muzea v Opavě. V současné době však již byla vyrobena z lipového dřeva nová socha madony v jiném pojetí řezbářem Petrem Chorovským z Města Albrechtice, která bude umístěna v hrozovské kapli místo té původní.

Zpracoval: Bohuslav Fajkus, Hrozová č.45, 2009
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.