Matějovice - historie a současnost

27. listopadu 2009 v 16:29 | Bohuslav Fajkus |  Matějovice

Matějovice

místní část obce Rusín




Historie a současnost
Matějovice leží na samém okraji Osoblažského výběžku blízko hranic s Polskem. Jsou součástí střediskové obce Rusín spolu s Hrozovou. Do obce je možné dojet automobilem ze směru od Slezských Rudoltic přes Rusín, anebo z opačného směru z Bohušova. Možné je také využít úzkokolejnou železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha a ze zastávky Bohušov přijít pěšky nebo přijet na kole.

První písemná zmínka o Matějovicích je z roku 1266, kdy byly dány olomouckým biskupem Brunem lénem Dětřichovi z Brocku (text listiny viz První zmínka o Matějovicích). V držení obce se střídají různé šlechtické rody - Fulštejnové, Bohdanečtí, Kotulínští, Taroulové, Sterneckové, Bartensteinové a Kleinové. Zajímavá je zpráva, v níž Zikmund Rudolf Ferdinand z Taroulu s vědomím olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna potvrzuje v roce 1669 mlynáři Eliáši Stertzovi vlastnické právo ke mlýnu včetně polností, luk a náhonů. První zmínka o mlýnu v Matějovicích je však už z roku 1588. Lenní statek olomouckého biskupství patří s jinými vesnicemi na Osoblažsku k tzv. moravským enklávám ve Slezsku.

Matějovice byly přifařeny k Fulštejnu (dnešní Bohušov). V době reformace se obyvatelstvo přiklonilo k luterskému protestantismu. V roce 1628 byli přinuceni vrátit se ke katolictví.
Roku 1735 byla ve vsi postavena kaple sv. Antonína z Padovy. Pro nevyhovující stav byla v roce 1878 postavena nová na popud Josefa Neukircha (1800-1879), syna místního pekaře z č. 18. Studoval na gymnáziu v Hlubčicích, v roce 1822 byl vysvěcen na kněze, potom byl farářem v Lehnici a dotáhl to na kanovníka a kapitulního probošta ve Vratislavi.
Na jižní straně má kostelík malou zákristii. Na pravé straně průčelí je deska z černého mramoru umístěná zde v roce 1922 na paměť padlých matějovických občanů v 1. světové válce. Bohužel je stále poškozována vandaly.
V roce 1742 se z Matějovic stává pohraniční vesnice, protože nedaleko od ní vznikla po rozdělení Slezska hranice mezi Rakouskem a Pruskem. Počet obyvatel klesá, v roce 1791 má 341, o sto let později 327, v roce 1930 už jen 253 obyvatel. Veškeré obyvatelstvo bylo německé.
K Matějovicím patří osada Kašnice, založená v roce 1785, která byla původně horním fulštejnským dvorem. V roce 1880 má 167 obyvatel, žáci chodí do školy v Matějovicích. Osud Kašnic je neradostný, po roce 1945, kdy patří k Bohušovu, jsou postupně vylidňovány a likvidovány až úplně zanikly. Dnes tam stojí ještě 2 domy.
Škola v Matějovicích byla otevřena v roce 1787 na č.12 (budova již neexistuje) a pro nevyhovující stav byla později postavena nová školní budova u cesty směrem ke hřbitovu.

Již v roce 1703 je zmiňována restaurace Mincerka (viz foto), která se nacházela 1 km od Matějovic u silnice Hlubčice-Osoblaha. Od roku 1803 je majitelem restaurace-vinárny J.Steebe, od 1840 Jan Münzer a po něm se tedy nazývala "Mincerka".
Bylo to vyhlášené a oblíbené místo i pro lidi z Pruska, mohlo se posedět také v zahradní restauraci. Po 2.světové válce byl objekt ještě obýván, ale byl bez elektrického proudu. V roce 1959, po úpravě státních hranic, již byl na území Polska. Byl opuštěn a postupně zanikl úplně.
Zmíněný matějovický mlýn na potoku Hrozová měl také výletní restauraci kam chodili hosté z širokého okolí. Od roku 1838 patřil rodině Riedelových. Z této rodiny pocházel stavební rada Josef Riedel (1839-1917) podle jehož návrhu byla provedena novostavba mlýna v roce 1905. Také se podílel na náročné stavbě železnice v tunelu přes Arlberský průsmyk v Alpách.
Nedaleko ústí Matějovického potoka do Hrozové se nachází Matějovická jeskyně, dutina v pískovcovém útvaru. Byla známá také pod názvem Venušina či Fénixova jeskyně a byla opředena řadou lidových pověstí.
Zemskou vládou slezskou v Opavě byly ve vsi povoleny tyto spolky: v 1885 Zemědělský klub a v 1895 Dobrovolní hasiči.
Silnice z Rusína do Matějovic byla zprovozněna v roce 1930. Do té doby byla jen polní cesta. Silniční spojení však existovalo s Bohušovem.
V 1938 jsou Matějovice s celým územím připojeny v rámci Sudetské župy k Německu. V březnu 1945 jsou osvobozeny Rudou armádou. Ještě v březnu je zde zřízen malý sběrný tábor pro civilní obyvatelstvo ze Slezských Rudoltic. Mělo za úkol zhánět v okolí dobytek, který byl potom z Hlubčic odvážen do SSSR.
Po válce byli němečtí obyvatelé odsunuti a na jejich místo přicházejí noví osadníci. Prvním správním komisařem v roce 1945 byl jmenován František Odehnal, ve vsi bylo 19 usedlíků. V letech 1945-1946 převažovali přistěhovalci ze Slovenska, v roce 1947 přicházeli také Češi z Volyně. V obci operovala finanční stráž, která měla své stanoviště u závory na konci obce. Připomínal jej dřevěný domek, který však již neexistuje.
V obci začíná hospodařit státní statek na zkonfiskovaném bývalém Kleinově statku, který do roku 1945 vlastnila rodina Peschkeova. V roce 1948 jsou polnosti statku rozparcelovány a hospodaří se jednotlivě. V roce 1950 vzniká v obci JZD s 26 členy. Po více než deseti letech zaniklo a bylo převzato státními statky. V roce 1963 bylo matějovické pracoviště ČSSS začleněno do nového ekonomického celku Rusín-Matějovice-Hrozová o celkové výměře 1015 ha, s 22 traktory a 2 kombajny.
Obecná škola, která byla otevřena v roce 1947 a jejíž první učitel se jmenoval Emil Bok, fungovala až do roku 1963, kdy byla pro malý počet žáků uzavřena. Žáci museli chodit do školy v Rusíně do roku 1978, kdy byla i tam škola zavřena. Od té doby jezdí žáci autobusem do školy v Osoblaze.
V roce 1971 bylo ve vsi zavedeno výbojkové osvětlení. V roce 1981 byla opravena budova bývalé školy a adaptována pro Myslivecké sdružení Bohušov-Rusín. V letech 1982 až 2000 dojížděla do vesnice pojízdná prodejna.
V roce 1996 byl zřízen přechod do Polska v rámci malého pohraničního styku, tedy pro pěší a cyklisty. Přechod byl otevřen jen do roku 2000.
Kaple je jedinou pamětihodností vesnice. V roce 2001 přešla do soukromých rukou. Stav budovy, který už byl v katastrofálním stavu, se postupně vylepšuje. Majitelka zlepšuje vizáž kostelíka s velkým úsilím a obdivuhodnou vytrvalostí. Dnes je možné už konstatovat, že tato pamětihodnost bude zachována i pro příští generace (viz foto). Po Mincerce totiž nezůstalo vůbec nic, stejně jako po matějovickém mlýnu, po jehož příjezdové cestě se dnes marně pátrá. Byl zlikvidován čs.armádou současně s likvidací obce Kašnice. Ve vsi se zachovalo jen několik kamenných křížů.
V Matějovicích dnes hospodaří na 85 ha rodinná zemědělská farma. Zaměřuje se převážně na rostlinnou výrobu. V plánu má obnovu rybníka, který býval uprostřed obce. Kromě této farmy zde hospodaří ještě podnikatel z Rusína.

Vesnice má nyní 21 stálých obyvatel. Od roku 1980 je součástí obce Rusín (více viz v článku Rusín-historie a současnost), patří do okresu Bruntál. Obec připravuje akci výstavby nového přiváděče pitné vody i pro Matějovice.


Text a grafická úprava Ing.Bohuslav Fajkus, historická sekce, 2009
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JazesMaK JazesMaK | E-mail | 28. června 2017 v 15:02 | Reagovat

viagra best
http://viagra.withoutdoctorprescriptions.com - viagra without a doctor prescription
  viagra generic name pictures
<a href="http://viagra.withoutdoctorprescriptions.com">viagra without a doctor prescription
</a> - viagra dosage side effects advanced search
uy viagra

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.