Rusín - historie a současnost

27. listopadu 2009 v 15:34 | Bohuslav Fajkus |  Rusín

RUSÍN

okres Bruntál


Historie a současnost obce

Obec Rusín leží blízko hranic s Polskem na samém okraji Osoblažského výběžku. Je střediskovou obcí, jeho místní části jsou Matějovice a Hrozová. Do obce je možné dojet automobilem ze směru od Slezských Rudoltic, anebo z opačného směru z Polska. V roce 2008 byla totiž slavnostně otevřena opravená přeshraniční silnice spojující Rusín s polskými Gadzowicemi u Hlubčic.

Počáteční osídlení bylo slovanské, vesnice ležela tehdy na území opavské provincie. Její rekolonizace proběhla do poloviny 13. století a první písemná zmínka o Rusínu je z roku 1262 (text listiny viz První zmínka o Rusínu). V roce 1331 potvrzuje opavský kníže Mikuláš II., jako svrchovaný pán tohoto území, listinu o prodeji vsi, již prodali synové Ješka z Rusína Hynkovi z Hlubčic.

Po krátkém spojení s Hlubčicemi se stává Rusín majetkem Fulštejnů, pánů na nedalekém hradu. V roce 1362 Aleš z Fulštejna prodal Rusín svému bratrovi olomouckému kanovníkovi Herbordovi. Ten jej ve své závěti odkázal kapli sv. Anny v Olomouci a jejímu rektorovi. Od té doby je tedy Rusín nazýván statkem kanovnickým či kapitulním a zařazuje se tak k majetku olomouckého biskupství. Spolu s jinými vesnicemi na Osoblažsku patří k tzv. moravským enklávám ve Slezsku.
V době nástupu protestantismu v 16. století se zdejší obyvatelstvo, nyní už německé, které svou vesnici nazývá Rausen, hlásilo k luterství. V té době zde působil pastor jménem Burkard Hertwik, který však bydlel na faře v blízké Hrozové. V třicetileté válce byl Rusín stejně jako celé území obsazen Švédy a při jejich odchodu v roce 1648 vypálen.
V roce 1742 se Rusín stal pohraniční vesnicí, protože nedaleko něj vznikla po rozdělení Slezska hranice mezi Rakouskem a Pruskem. Počet obyvatel klesá, v roce 1791 má Rusín 438 obyvatel, o sto let později 426, v roce 1930 už jen 362. Češi byli jen příslušníky finanční stráže na celnici, která byla na hranici s Německem zřízena v roce 1887.
Z počátku chodily rusínské děti do školy v Hrozové, ale v roce 1787 má Rusín již vlastní školu.
V roce 1938 je Rusín s celým územím připojen v rámci Sudetské župy k Německu. V březnu 1945 je osvobozen Rudou armádou a v bojích bylo mnoho domů a hospodářských budov zničeno. Těžce byla poškozena i kaple Navštívení P.Marie, která byla postavena v roce 1816 a vysvěcena v roce 1822. Byla vybudovaná místními obyvateli na popud Antona Bernarda z Hrozové a byla známým poutním místem v širokém okolí.
Po válce byli němečtí obyvatelé odsunuti a na jejich místo přicházejí noví osadníci. Situace v poválečných létech nebyla vždy jednoduchá. Dosídlování probíhalo pomalu, dokud nepřišli volyňští Češi. V obci začíná hospodařit státní statek. Po neúspěšných pokusech kolektivizovat samostatně hospodařící rolníky v JZD bylo v té době řešením jejich zařazení do Čs.státních statků.
Obecná škola byla otevřena v roce 1947 a byla v provozu až do roku 1978. Kulturní vyžití mají Rusínští v ochotnickém divadle, kostelním pěveckém sboru spolu s Hrozováky, mají k dispozici také pojízdnou lidovou knihovnu.
Nejdříve obec patřila k okresu Krnov, potom po reorganizaci okresů v roce 1960 byla zařazena do okresu Bruntál. V roce 1980 byly sloučeny doposud samostatné vesnice Rusín, Hrozová a Matějovice do střediskové obce se sídlem MNV v Rusíně.

Zmíněná kaple Navštívení Panny Marie byla v 90. letech 20.stol. vystavěna znovu (viz foto). Stojí na Rusínském kopci (314 m), posledním z výběžků Zlatohorské vrchoviny, nedaleko od zbořené původní kaple. Je z daleka viditelnou a nepřehlédnutelnou dominantou. Iniciátorem znovuvybudování kaple byl Josef Scharbert, profesor teologické fakulty Mnichovské univerzity a rodák z Hrozové. Stavba proběhla v letech 1992-1993 podle projektu architekta F.Stoklase z finančních příspěvků bývalých německých a současných českých farníků.
K vysvěcení došlo 8. srpna 1993 a slavnosti se zúčastnilo na 600 Čechů, Němců a Poláků. Mši pod širým nebem sloužilo v latině sedm kněží ze tří uvedených národností.
Ve věži kaple je instalován malý zvon, který s sebou přivezli Češi až z Volyně. Hodiny na věži odbíjejí čas každou půlhodinu. Na obou bočních zdech je umístěna malá křížová cesta. K výzdobě interiéru dále patří obraz "Setkání Marie s Alžbětou", socha Panny Marie s Ježíškem a socha sv. Hedviky, patronky Slezska.
Na vnějších zdech jsou umístěny desky z podstavce kříže stojícího u původní kaple se jmény jeho zhotovitelů Johanna a Marie Scharbertových, mramorová kropenka z bývalé kaple v krnovské nemocnici a pamětní deska připomínající kardinála Františka Tomáška, který v roce 1951 působil jako farář v nedalekém Bohušově. Každoročně se zde koná pouť s mezinárodní účastí, zpravidla vždy v první neděli v měsíci srpnu.
Kaple je jedinou pamětihodností vesnice. Budovy bývalého kanovnického statku tvoří dnes areál soukromé farmy. Větrný mlýn (viz foto), stojící kdysi za dnešním fotbalovým hřištěm směrem k polské vesnici Równe, neexistuje. Rovněž zanikl i vodní mlýn, který stál na Hrozovském potoku.

Zemědělská farma v Rusíně zaměstnává na 850 ha přibližně 6 lidí. Zaměřuje se na rostlinou výrobu. Mimo ní se věnuje chovu jelenovité zvěře a sportovních koní.

Z nedávné historie Rusína je třeba uvést výstavbu obecních bytových domů, zavedení vodovodu a úpravny pitné vody. Současný bytový fond tvoří 18 bytů. Funguje hospoda a malý obchod s potravinami. V obci je zaveden tříděný sběr a odvoz odpadů.

Existuje zde také fotbalový klub, jehož mužstvo hraje regionální soutěž. Klub byl založen v roce 1969, takže již oslavil 40. výročí svého trvání.

Obecní úřad využívá budovu bývalé školy. Žáci jezdí autobusem do 12 km vzdálené Osoblahy. V čele obce stojí pětičlenné zastupitelstvo, které řídí chod obce a má ustaveny také dva výbory a jednu komisi. Dodržuje vyrovnaný obecní roční rozpočet. V plánu má realizaci nového přivaděče vody. Obec má celkem 155 obyvatel.

Obec je členem "Sdružení obcí Horního Slezska a severní Moravy" a venkovského mikroregionu "Sdružení obcí Osoblažska". V roce 2000 uzavřela smlouvu o spolupráci s městem Glubczyce v Polsku.

Místní část Matějovice je uváděna již v roce 1266 a v jejím držení se vystřídaly různé šlechtické rody. Školu měli od roku 1787, kostelík sv. Antonína z Padovy byl postaven v roce 1878 (více viz v článku Matějovice-historie a současnost).

Místní část Hrozová je uváděna v roce 1309 stejně jako farní kostel sv. Michaela archanděla, který je i s ohradní zdí kulturní památkou. Z počátku Hrozová patřila Fulštejnům, stejně jako Matějovice, a potom rovněž několika různým šlechtickým rodům. Školu měli od roku 1610 (více viz v článku Dějiny Hrozové).

S Hrozovou spojuje Rusín nejenom společná farnost a úřad střediskové obce, ale také občanské sdružení Královský stolec. Sdružení organizuje kulturní a společenské akce, zajišťuje výsadbu nových alejí kolem cest, opravy drobných sakrálních a světských staveb, zábavné a turistické akce pro mládež.

Text a grafická úprava Ing. Bohuslav Fajkus, historická sekce KS, 2009



• Více o historii Rusína viz na http://www.obecrusin.cz/


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Emil Peschke Emil Peschke | E-mail | 25. října 2010 v 4:41 | Reagovat

Dear Sir!

I was reading history of Rusin with great interest. I am researching my family history and Your article help me a lot in better understanding early history of my family. My earliest ancestor was Georg Peschke Erbrichter in Rusin. As my branch of the family moved from Rusin to Damasek and later to Mnichov, family connections were broken. To further my research i will like to contact Peschkes who lived in Rusin till after the WW II. Do You know whereabouts of Rusin Peschke family after they were expelled from the country. From Rusin history page I anderstand that last one was Guntram Peschke. I will greatly appreciate Your help, any lead, or idea will be welcome.
Best Regards, Emil Peschke
Canada

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.