Hlinka - historie a současnost

28. března 2015 v 23:42 | Bohuslav Fajkus |  Osoblažsko

Obec Hlinka leží nedaleko hranic s Polskem v severovýchodní části Osoblažska. Její součástí jsou také Rylovka a Nové Vrbno, místním známé jako Vrbina. Do obce je možné dojet ze směru od Dívčího Hradu, anebo z opačného směru od Osoblahy. Z Rylovky vede silnice přes státní hranici do polské vesnice Krzyżkowice a dále do města Prudníku.


Hlinka patří k nejstarším místům na Osoblažsku osídleným již v prehistorické době. V první písemné zmínce z roku 1267 je ves uvedena jako Menší Hlinka. Je to v latinsky psané závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka, v níž je uvedena mezi vesnicemi založenými již dříve než začala biskupova rozsáhlá kolonizace Osoblažska. Hlinka se stala součástí osoblažského biskupského okruhu vytvářeného již od 13. století.
Po roce 1389 byla Hlinka jako biskupské léno v majetku pánů z Vrbna, kterým patřily také vsi Dívčí Hrad, Sádek a Pitárné. Kolem roku 1409 držel panství Dívčí Hrad Hynčík z Vrbna. Rok po jeho smrti v roce 1445 bylo panství prodáno a zastaveno Bolku Opolskému, poté pánům z Boskovic a později Stošům z Albrechtic. Za česko-uherských válek byl v roce 1474 Dívčí Hrad Zikmunda Stoše, stoupence krále Jiřího z Poděbrad, obležen vojsky Matyáše Korvína a po krátké době dobyt a pobořen. Sídlo panství bylo přeneseno do Hlinky, a tak se mluvilo o panství hlineckém. Tvrz v Hlince, jako sídlo zdejších biskupských manů je poprvé zmiňována v roce 1512. V letech 1534 až 1567 patřila Štěpánu Bruntálskému z Vrbna, po něm drží Hlinku a celé panství jeho manželka Anna Magdalena, přesvědčená protestantka, a po ní jejich dcery. V roce 1577 patřila Hlinka Hynkovi st. z Vrbna, který po obnově hradu přenesl sídlo panství z Hlinky zpět do Dívčího Hradu.
V roce 1593 patřilo celé panství Dívčí Hrad Sedlnickým z Choltic. Od 1597 Karlu Kryštofovi Sedlnickému z Choltic na Hrozové a Pelhřimovech, vč. panství Horní Povelice a Fulštejn, který se angažoval ve stavovském povstání, a tak mu byl majetek v roce 1622 zabaven.
Císař Ferdinand II. udělil panství Dívčí Hrad v roce 1624 svému bratru arciknížeti Karlovi, velmistru řádu německých rytířů a vratislavskému biskupovi. Karel však v tomto roce zemřel a majetek přešel na řád, který však o zboží nejevil velký zájem, a proto je nabídl řádu maltézských rytířů. V 1626-1628 statek získal řád jako náhradu za svou komendu v Kladsku. Prvním komturem v Dívčím Hradu byl Mikuláš z Gašína. V majetku řádu pak zůstalo panství, čítající Dívčí Hrad, Pitárné, Sádek a Hlinku, až do roku 1945, kdy bylo dáno pod národní správu. Majetek v Hlince zahrnoval statky v samotné Hlince, v Rylovce a ve Vrbenském dvoře (dnes toto místo označováno jako Nové Vrbno). Ke dvoru v Hlince patřil ovčín, zrušený však již v roce 1869, ke dvoru v Rylovce patřil od roku 1889 státní hřebčín. (Na obrázku statek v Hlince dnes.)
První stálý učitel v Hlince je uváděn v roce 1810, školní budova byla postavena v 1829. Po zrušení patrimoniálního zřízení byla od roku 1867 Hlinka samostatnou obcí v rámci okresu Krnov.
Ves Hlinka patřila střídavě k farnostem Osoblaha a Pitárné, od roku 1780 už trvale k farnosti Osoblaha. Kostel sv. Valentina se v Hlince stavěl od roku 1813, vysvěcený byl až v roce 1879. Od 1872 však byl ve vsi hřbitov.
V 1862 v Hlince zahájily provoz cukrovar a mlýn. Od 1900 existovalo v obci oddělení finanční stráže a od 1925 celní úřad. V roce 1900 byl založen ve vesnici hasičský spolek. V roce 1939 žilo v Hlince 459 obyvatel německé národnosti, kteří ves nazývali Glemkau. Ve volbách v 1935 volili obyvatelé většinou henleinovskou SdP, v roce 1938 se stala Hlinka součástí Německé říše.
V březnu 1945 došlo při osvobozování Hlinky Rudou armádou k tvrdým bojům, které těžce poznamenaly vesnické domy i pole. Hlinka byla osvobozena 22. března. Prvním správním komisařem v Hlince po válce byl František Walter, respicient finanční stráže, která přišla do Hlinky v červenci 1945. V červenci přišli již také první noví osídlenci z Morávky v okrese Frýdek. Už v říjnu 1945 byl zřízen místní národní výbor a předsedou se stal Hynek Mužný. Sudetští Němci byli odsunuti v roce 1946. Ve volbách v témže roce zvítězili komunisté. V roce 1947 přišli noví osídlenci z Volyně.
V 1946 byla zahájena výuka v obecné škole, prvním učitelem byl Josef Jurečka, od roku 1961 vedena jako základní devítiletá škola pro 1. až 5. postupný ročník. V letech 1958-1959 byla vystavěna nová školní budova. V polovině 80. let byla škola zrušena, děti od té doby dojíždějí do školy v Osoblaze. Výstavba bytových domů, původně hlavně pro pracovníky státního statku, probíhá od 60. let. Po roce 1948 pracovala v obci obecní knihovna a promítalo se v místním kině, od 1955 zajišťovala společenský a kulturní život ve vsi osvětová beseda.
V roce 1947 bylo založeno strojní družstvo, které po ustavení jednotného zemědělského družstva v 1950 přešlo do něj, prvním předsedou JZD se stal Josef Pavlásek. Existoval tu také státní statek a několik rolníků hospodařilo samostatně, kteří nakonec byli přinuceni vstoupit do družstva. JZD přestalo hospodařit v 1963 a jeho majetek byl převeden do státních statků Bruntál. Velitelem hasičského sboru byl od roku 1948 František Polka. V roce 1950 byl zvolen šestičlenný výbor žen, jehož předsedkyní se stala Anna Baránková.
Od 1960 patří Hlinka do okresu Bruntál, od roku 1967 měla společný MNV s Osoblahou, od 1980 byla místní částí Osoblahy. Od roku 1991 je opět samostatnou obcí, prvním starostou se stal Josef Janošek. Kostel byl převeden do majetku obce a proběhly na něm potřebné opravy. V roce 1994 byl zapsán do seznamu kulturních památek ČR, vč. kříže, který stojí u kostela. Obec se stará také o hřbitov. V obci se rozvíjí bytová výstavba, velkým přínosem pro život lidí byla realizace vodovodu. V obci působí Sbor dobrovolných hasičů a Český svaz žen.
(Na obrázku bývalá škola, dnes OÚ a MŠ.)
Od roku 1998 má obec svůj znak a prapor. V roce 2009 byla zprovozněna stará přeshraniční cesta Rylovka-Prudník spolufinancovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Zastupitelstvo obce je pětičlenné a ustavilo 2 výbory a 2 komise. Obec má 199 obyvatel. V obci je v provozu mateřská škola, kulturní dům a knihovna. V roce 2014 byla zateplena bytovka, v které je obchod s potravinami, a provedena kompletní rekonstrukce kulturního domu. Obec dbá o ochranu přírody a životního prostředí, obhospodařuje obecní les, přispívá na provoz psího útulku ve Slezských Pavlovicích, zapojuje se do evropského programu Natura 2000, v němž je oblast Nového Vrbna zahrnuta do evropsky významných lokalit "Osoblažský výběžek". Finančně přispívá na rozvoj mikroregionu Osoblažsko.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.