Září 2015

Muzeum v Osoblaze

29. září 2015 v 22:05 | Bohuslav Fajkus |  Osoblažsko

Muzeum v Osoblaze - místo k poznání (nejen) reálií doby nedávné
Obec Osoblaha, rozkládající se u stejnojmenné řeky, se může chlubit bohatou historií. Řeka stejného jména, odvádějící vody takřka z celého Osoblažska, byla svými břehy příhodným místem pro osídlení již od pradávna a k prvním sídlům patřila i osada na vršku ostrožny nad ní. Poprvé je osada zmiňována v roce 1233. Ve 13. století se stává Osoblažsko sférou zájmu olomouckého biskupství a biskup Bruno ze Schauenburka zde zahajuje horečnatou kolonizační činnost. Osoblaha se stala centrem tohoto biskupského okruhu a osada byla již po polovině 13. století povýšena na město.
Město bylo sídlem soudního okresu, krátce i politického okresu. Slibný hospodářský rozvoj města byl omezen až rozdělením Slezska v roce 1742, kdy byla zpřetrhána síť obchodních a tradičních cest a Osoblažsko se stalo periferií habsburské říše a potom následně i Československa. Před koncem 2. světové války dochází k fyzickému zničení města. Jen staré fotografie dokumentují architektonický obraz města včetně náměstí, na kterém z něho dnes stojí jen empirová litinová kašna jako solitér. Zbývá k vidění segment středověké městské hradby, starý židovský hřbitov s náhrobky ze 17. století a hřbitovní kostel sv. Mikuláše. Vždyť i torzo farního kostela sv. Marie Magdaleny, jehož počátek sahal do 13. století a který byl válkou těžce poškozený, bylo nakonec necitlivě sprovozeno ze světa v roce 1962 (viz foto původního stavu kostela).
Z mála přeživších budov je část bývalé německé obecné a měšťanské školy, postavené v roce 1870. V poškozené budově bylo po válce zahájeno vyučování v roce 1946 a probíhalo až do roku 1957, kdy byla postavena nová školní budova. Po rekonstrukci budovy byla v ní umístěna mateřská škola, která zde byla v provozu až do roku 2011. Dnes je v tomto objektu muzeum (viz foto). V něm se může návštěvník seznámit s historií doby odpovídající éře existence Československé republiky ve 20. století prostřednictvím řady předmětů, které shromáždila s pomocí občanů Osoblahy skupina aktivních lidí sdružených pod hlavičkou místního spolku Naše Osoblažsko. U zrodu muzea stáli Mgr. Marian Hrabovský a Tomáš Sulek, kteří pro začátek využili svých vlastních sbírek. Muzeum bylo otevřeno 16. června 2014. Obec Osoblaha podporuje tuto činnost a zdarma pronajala prostory k expozici. Nejen svou krátkou existencí, ale i svým zaměřením se odlišuje od tzv. zavedených muzeí, která mají svou tradiční expozici po lince od pravěku - po dnešek.
V Osoblaze bylo muzeum už v roce 1920, tedy v době první republiky, kdy už se v "německé" Osoblaze početně rozrostla česká menšina. Sdružovala se pod hlavičkou Matice opavské. Z předválečné doby jsou v dnešním muzeu vystaveny 2 stroje z hotelu Schmidt, využívané v provozu hotelu, v prádelně dřevěný kývací mandl prádla a v pekárně důmyslným mechanismem vybavený "vytřepávač" vyprázdněných pytlů na mouku od firmy Wagoma Česká Lípa (viz foto). Vystavena je také řada šicích strojů. Další část expozice zaplňují vojenské zbraně či spíše nálezy po bojích v okolí Osoblahy doplněné obrázky, fotografiemi a mapami.
Město vstalo po válce z popela a noví obyvatelé po odsunu sudetských Němců začali od píky. Osoblažsko "budovalo, tančilo a zpívalo", jak čteme v dobovém tisku. V reálném životě tak tomu vždy nebylo, ještě dnes patří region k místům s největší nezaměstnaností v ČR. V roce 1975 byl postaven Památník osvobození, připomínající osvobození Osoblahy Rudou armádou v roce 1945. Doplnil starší památník obětí 1. světové války, který je dílem sochaře Josefa Obetha z roku 1923.
Největší prostor s největším počtem exponátů je v muzeu věnován druhé polovině 20. století, vlastně době relativně nedávné. U pamětníků vyvolávají nostalgické vzpomínky, u nejmladší generace možnost na vlastní oči vidět to, co už znají jen z vyprávění rodičů či prarodičů (např. i vlajku pionýrské skupiny při ZDŠ Osoblaha - viz foto). A tak máme možnost setkat se znovu i s předměty denní potřeby tvořící součást života lidí po dobu čtyř dekád před rokem 1990. Politické poměry éry totalitní nesvobody jsou jistě nevábné, ale život za socialismu měl i nepolitickou dimenzi. Při prezentacích doby reálného socialismu se používá nyní často termín "retro". Dnes se na vystavené exponáty můžeme dívat už s určitým časovým odstupem. Ocitneme se v minulém, a přece ještě ne tak vzdáleném století. Je tu řada předmětů z běžného vybavení domácnosti, tranzistorová rádia, žehličky, vysavače a jiné elektrické přístroje, zemědělské a ruční nářadí, kuchyňské strojky, nádobí atd.
Jedna místnost je zařízená jako dětský pokojíček, v němž si mohou dnešní děti pohrát s hračkami, s jakými si kdysi hráli jejich předkové. Vystavena je také sbírka všech ročníků časopisu ABC, oblíbeného čtrnáctideníku mladých techniků a přírodovědců vycházejícího nepřetržitě od roku 1957. Spousty dnes už pozapomenutých věcí doplňuje řada historických fotografií z Osoblahy, obrázky a pohlednice, mezi nimiž nemůže chybět veduta od Friedricha B. Wernera z roku 1738.
Muzeum je dnes ve stadiu výstavby a získávání zkušeností. K uspořádání souborů jsou však k dispozici místnosti o různých plochách a některé soubory připomínají amatérské sbírky. Protagonisté muzea se už však dívají také dopředu a v záměrech mají prezentovat se akcemi pro veřejnost při příležitostech hlavních státních svátků ČR pomocí tematicky zaměřených výstav. K 70. výročí ukončení 2. světové války již realizovali expozici zaměřenou na historii této války a osvobození Osoblahy v březnu 1945. Muzeum uspořádá také samostatnou expozici věnovanou osoblažské paličkované krajce, která má velkou tradici, vždyť již před 110 léty byla v Osoblaze otevřena škola pro paličkování. Možná by k většímu zviditelnění pomohlo šířeji se prezentovat na internetových stránkách obce Osoblaha nebo založení vlastních stránek.